Martin Strnad: Dobrý grafik se musí umet rozhodovat

Sdílet Martin Strnad (1976) pracuje jako grafický designér v predním ceském studiu Heyduk, Musil & Strnad. Vystudoval prazskou Helichovku a VSUP v Praze, od roku 2005 je clenem TypoDesignClubu. Rozhovor, o studiu, clenství v unii a práci ve studiu, vedl Martin Pecina.

Martin Strnad

Martin Strnad (1976) pracuje jako grafický designér v predním ceském studiu Heyduk, Musil & Strnad.

Vystudoval prazskou Helichovku a VSUP v Praze, od roku 2005 je clenem TypoDesignClubu.

Martine, studoval jste u Zdenka Zieglera, který patrí mezi nase nejvýraznejsí grafiky starsí generace. Ovlivnil Vás nejak jeho zpusob práce a grafického myslení? Máte ze studií na umprumce uchovaný nejaký výrazný moment, který Vás profesne posunul, nebo jste jel od zacátku po vlastní linii a skolu bral spíse jako místo setkávání s kolegy?

Zdenek Ziegler je opravdu výjimecná osobnost. Byl jsem na skole pod jeho vedením ctyri roky. Neustále si uvedomuju, jak jednoduse dokázal ze studentu získat maximum. Je to clovek, který disponuje obrovským citem, a to takrka pro vsechno, s cím v designu pracujete (typografie, obraz, materiál). Jeho práce fascinují svou jednoduchostí a myslenkou. Naucil jsem se od nej hodne a je to také dané tím, ze jeho práce jsou mi práve svou jednoduchostí a nápadem velmi blízké. Je opravdu jedna veta, která na me mela zásadní vliv, nebot se jí rídím dodnes: "Dobrý grafik se musí umet rozhodovat". Presne takový byl Ziegler.

Má absolutorium odborné skoly nejaké okamzite hmatatelné výhody? Byly pro Vás zacátky a komunikace s prvními klienty a získávání zakázek snazsí, nebo to nehrálo zádnou roli?

V praxi je to tak, ze student se ve vetsine prípadu snazí získat nejaké zakázky a práci jiz pri skole. Po absolutoriu má vetsina ze studentu, myslím hlavne v oblasti grafického designu, jiz nekolik zakázek za sebou a vetsinou je jiz rozmyslena, jestli budou pracovat na vlastní noze, nebo se pridají do nejakého studia ci agentury. To, kam se dostanete po skole, se formuje a rozhoduje jiz behem skoly. Dle mého názoru asi nejvíc zálezí na tom, aby si student uvedomil, ze skolu nestací pouze absolvovat, ale ze ji musí co mozná nejvíc vyuzít. Skola je jedno z mála míst, kde je mozné vyzkouset, co Vás láká a kde jsou Vase hranice. Jinak z pocátku bylo asi nejtezsí naucit se ocenit svou práci a samozrejme i prosadit. To Vás bohuzel nikdo nenaucí.

Tance a slavnosti – katalog (2008)

Vase studio se stalo clenem Unie grafického designu. Co Vás k tomu vedlo? Potreba sdruzovat se, clenské výhody, tichá podpora oborového sdruzení? Nebo chcete zmenit svet…

Poprvé jsme se o Unii dozvedeli az od Alese Najbrta, který nám rekl o jedné z prvních velkých schuzek Unie, a to bylo také poprvé, kdy jsme se o Unii zacali bavit. Od té doby jsme spís tichým clenem, ale nejsme cleny kvuli potrebe se sdruzovat ci získávat výhody. Jsme presvedceni, ze Unie poskytuje prostor pro kontakt s kolegy a moznost vyjádrit se k prostredí kolem designu. Je nekolik témat, ke kterým se práve Unie muze vyjadrovat efektivneji nez jednotlivec. 

Jak vidíte sance oborového sdruzení formovat svou cinností okolní prostredí? Muze parta lidí z oboru nejak formovat názor a rozhled laické vetsiny?

Ovlivnit urcite muze, ale do jaké míry, to ukáze samozrejme az cas. Je dulezité, ze Unie sdruzuje profesionály a studia, která mají za sebou mnoho zkuseností a také prehled o tom, co je treba zmenit, aby mel design své místo a vhodné podmínky. Bude nejakou dobu trvat, nez si napríklad laická verejnost uvedomí, ze existuje nejaké sdruzení, které se venuje designu. Jako príklad bych uvedl komoru architektu, o které siroká verejnost ví a vnímá ji jako urcitého garanta. Je na Unii, jak bude vnímána.

Cínská malba – prední strana obálky trí knih trí autoru v jednom balení (Galerie Rudolfinum, 2008)

Cínská malba – tri knihy trí autoru v jednom balení (Galerie Rudolfinum, 2008)

Pomáhá Vám zázemí studia nejak v komunikaci s klienty? Jste pro ne duveryhodnejsí, kdyz máte na jednom míste velkou hromadu pocítacu a lidí?

Urcite ano. Behem tech let jsme se setkali s nekolika projekty, které byly opravdu výzvou, jak co do rozsahu, tak do slozitosti. Pak je opravdu klícové, jak moc se muzete spolehnout na své kolegy. Klient samozrejme u velkých zakázek prihlédne k referencím a zkusenostem z minulosti, ale vzdycky je neco poprvé – a pak je na klientovi, jak moc Vasemu studiu verí. Vetsinou se setkáme osobne u nás ve studiu a projdeme jednotlivé fáze, jak vse funguje. Vysvetlíme, jakým zpusobem zakázky vedeme a co mohou ocekávat. Nemuzeme si dovolit nejakou zakázku nedokoncit.

Práce v grafickém studiu má svá specifika a zákony. Pravidelný rezim, pravidelné náklady, nutnost zivit nekolik lidí, i kdyz se zakázky nehrnou. Jak to zvládáte? Není to nekdy omezující a frustrující?

My jsme tento pomyslný tlak dokázali vyresit docela dobre. Máme stálý pocet sedmi az osmi lidí ve studiu a dvou az trí externistu dle potreb a rozsahu zakázek. Rekli jsme si, ze ani nechceme být vetsím studiem a hrnout pred sebou náklady. V tomto poctu jsme schopni udrzet tvorivou atmosféru a víc se soustredit práve na práci. Je treba ríct, ze je výjimecné, jací lidé se sesli ve studiu. Je to perfektne sehraný tým. Zodpovednost a jednotlivé kompetence jsou presne rozdelené. Dá se ríct, ze za tech deset let jsme se snad ani jednou nedostali do nejakých neshod, a to jak pracovních, tak osobních. Nemyslím tím samozrejme zdravou diskuzi nad designem. Jinak ekonomickou cást má na starosti kolega Musil, ten má nasi plnou duveru. Chod studia je jeho práce a delá ji dobre. :-)

Vase knihy bývají pravidelne ocenovány v kazdorocní soutezi Nejkrásnejsí ceské knihy. Nezacíná to být náhodou nuda? :-)

Cen z Nejkrásnejsí knihy si velmi vázíme, ale samozrejme nase práce nedeláme s cílem vyhrát nejakou soutez. Vetsinou knihy prihlasuje zadavatel. Na Nejkrásnejsí knize je grafická uprava a vubec celková práce grafika na prvním míste. Ocenení na takové soutezi je pro nás signál, ze se povedlo vytvorit neco funkcního, neco, co má smysl. Vrátí se tím energie, kterou do dané knízky vlozíte.

Ukázka z knihy Biedermeier k výstave  (Jízdárna Prazského hradu, 2008)

Ukázka z expozice výstavy Biedermeier (Jízdárna Prazského hradu, 2008)

Delat dobrý design ovsem vyzaduje také kus obchodního talentu a schopnosti prosadit svuj názor. Tady asi seznam oborových cen muze hrát svou roli. Jaké vlastne máte nejvetsí problémy s klienty? Dá nejvetsí práci prosadit svou koncepci, sehnat dobre pripravené podklady, dostat za práci adekvátne zaplaceno…?

Je to presne tak! Design je jedna vec, umet obhájit svuj nápad je druhá a jeste být adekvátne zaplacen tretí. Pokud pracujete sám na sebe, je dle mého názoru dulezité mít od vsech techto schopností kus, ale to je ideální dar, který má málokdo. Nám vyhovuje, kdyz se designér venuje designu, DTP operátor príprave a kolega pres obchod resí finance. Tezko ríct, co je nejvetsím problémem prosadit, ale ono se behem jednání vse vyresí tak nejak samo. 

Lidem obvykle nedelá problém zaplatit za hmotné statky – tiskárne za plakáty, knihárne za lepenku... ale nápady se nedají uchopit, takze rada lidí se zdráhá za ne platit. Jakou máte zkusenost s ocenováním dusevní práce?

Máte pravdu, ale je to samozrejme klient od klienta. Snazíme se jednat pouze s takovým klientem, u kterého jsme si jisti, ze ví, ze design je pro nej prínosem, a uvedomuje si, ze i dobré logo mu muze prinést hmatatelné výsledky (nové klienty, duveru zamestnancu atd.). Pokud nekoho presvedcujete, vetsinou to nedopadne dobre a nakonec strávíte více casu nad kalkulací nez nad designem. Co je problémem, který resíme, jsou kolikrát podtrzené ceny nekterých konkurencních studií. Získat zakázku za jakoukoliv cenu, muze být z krátkodobého hlediska výhodné, ale dlouhodobe to nefunguje. Design není nic, co hrnete jako buldozer, ale vec, kterou se zabýváte a která musí fungovat. Pak je mozné obhájit i odpovídající cenu.

Výstavní katalogy a sborníky k výstave Slezsko – perla v ceské korune (2007–2008)

Dalsí informace: graphic design studio heyduk musil strnad

Prectete si dalsí clánky v rubrice:
Rozhovory

Design portal