Článek

3×3 s Jakubem Kočím

V seriálu 3×3 vám představíme projekt JDK fonty. Jedná se o webové stránky „písmolijny“ Jakuba Kočího. Po asi dvaceti letech praxe se sazbou a komiksovým letteringem se rozhodl vytvářet svá vlastní písma a poskytovat je ostatním grafikům zdarma i ke komerčnímu použití. Najdete zde písma hlavně komiksová.

Záměrně si pro svůj projekt zvolil doménu zdarma, protože jak říká: „Kdykoli se může v budoucnu stát, že se přestanu projektu věnovat a nerad bych, aby v tom případě možnost stáhnout si zdarma a legálně mé fonty zmizela.“ Držíme palce, ať nadšení neopadne a projekt nadále roste.


Seriál 3×3 má za cíl představit šikovné designéry a studia působící v České republice. Formát prezentace je vždy stejný – tři projekty a každý reprezentovaný třemi obrázky s krátkým popisem.


Jaká byla Vaše cesta k tvorbě písma?

Loni o Vánocích se u mě projevily tvůrčí abstinenční příznaky. Pár dní před tím jsem se bavil s manželkou (také grafičkou), že je to někdy pořádná otrava, hledat nová písma podle požadavků překladatelů, a k tomu ještě zjišťovat, za jakých podmínek je možné jejich komerční použití. Dospěl jsem k rozhodnutí tuhle otravu obejít. Inu, pořídil jsem si vhodný program na tvorbu písma a první font byl na světě. Odtud byl už jen krůček k dalším. Nyní – tři měsíce po té – mám hotových 9 písem, 27 řezů a na dalších pracuji.

Jaká jsou specifika tvorby písma pro komiksy?

Pravidla jsou v případě komiksové sazby, tak zvaného letteringu, často vystavená svým hranicím. Je totiž nutné upravit text, aby vypadal dobře v komiksových bublinách a rámcích. V případě japonských komiksů (manga) je klasická česká typografie mnohdy zcela nepoužitelná a je nutné její hranice překročit. To nejlépe dokresluje samotný směr čtení zprava doleva a od „konce“ knihy.

Jak důležité je podle Vás mít vzdělání v oboru?

Je to bezesporu výhoda – hlavně v začátcích může vzdělání v oboru mnohé usnadnit. Ale nevnímám ho jako nutnost. Ostatně umělecké směry jsou v českém školském systému jediné, ve kterých můžete být profesorem na vysoké škole, aniž byste měli obor vystudovaný. Je v nich kladen důraz na úspěch v oboru, nikoli na vzdělání. Příkladem ze současnosti je malíř a pedagog AVU Vladimír Skrepl. A to je, myslím, dobře.

Abych si však protiřečil, což dělám rád, moje žena je grafička studovaná, ke grafické obživě jsem ji přivedl až já (školený kde čím jiným).

Na čem aktuálně pracujete?

Pokud se budeme bavit o písmech, pak mám rozdělané dva genderově odlišné rukopisné fonty, mužský a ženský. I když je to z mého osobního pohledu dost černobílé vidění, při letteringu se s požadavkem na „Rambopis“ a „Locikafont“ setkávám celkem často.

A pokud se nebudeme bavit o fontech, tak jsem právě pro nakladatelství CREW odevzdal do tisku mangu Orange 7, dofinišoval sazbu komiksové knihy Usagi Yojibo: Křižovatky, odeslal na korekturu čtvrtý díl časopisu SpongeBob a zrovna se ženou začínáme pracovat na osmém dílu manga série Spy & Family.

Vyberete 3 písma, které bychom si mohli blíže představit?

Následující fonty jsou sice vcelku mladé, přesto se s nimi už můžete setkat v knihách nakladatelství CREW, pro které s manželkou pracujeme. A jsou už i první vlaštovky v dalších tiskovinách, třeba v humoristickém měsíčníku Tapír.

JDK Comics Hand

Při zlomu komiksů zjistíte, že potřebujete velké množství různých písem. Font JDK Comics Hand jsem vytvořil jako písmo vhodné k letteringu a nepříliš náročným retuším, třeba na dopisy nebo psaní křídou na tabuli. V překladech mang jsou na písma různé zajímavé požadavky, jedním z nich je například, aby bylo písmo mírně roztřesené až neuspořádané – to se zrovna v tomto případě, myslím, podařilo.

Z knihy Orange 7 / autor: Ičigo Takano / vydala: CREW / grafik: Violet Kočí

Volební mem / autoři: Violet a Jakub D. Kočí

Časopis Tapír / autor: František Žigrai / vydává: Sagax / grafik: Daniel Řezníček

JDK Kikun

Dalším z požadavků překladatele může být, aby font přecházel z kaligrafického do normálního ručně psaného. Když jsem se s tím setkal, jednalo se o písmo adolescentního mladíka, který píše dopis svému kamarádovi v sedmém dílu komiksu Orange. Odpovědí bylo vytvoření fontu JDK Kikun. Když byl hotový, napadlo mě, že by se mi v budoucnu mohlo u podobného písma hodit více „zábavných“ řezů. Tak jsem kromě regularu a kaligrafického vytvořil ještě zamilovaný řez se srdíčky a další řez s notičkami. Vždyť zpívajících si a zamilovaných postav jsou komiksy plné…

Časopis SpongeBob / autor: Stephen Hillenburg, Roman a Rementer / vydala: CREW / grafik: Jakub D. Kočí

Z knihy Orange 7 / autor: Ičigo Takano / vydala: CREW / grafik: Violet Kočí

JDK Croo Ella

V neposlední řade se v komiksech objevuje velké množství strašidelných postav. Démoni, skřeti, duchové, zombíci, obři a všelijaké další potvory. Tyto postavy mají často svůj vlastní monster font. Vytvořit vlastní strašidelné písmo mě lákalo, a protože u podobných písem bývá problém s čitelností, zaměřil jsem se právě na ni. Písmo JDK Croo Ella je tedy mou odpovědí na čitelný monsterfont. Obsahuje malá i velká písmena a je vyšší gramáž, dá se tedy použít k letteringu, ale také ke složitějším retuším, kde potřebujete grafickým nápisem zakrýt chybějící náročnější kresbu.

Z knihy Gantz 35 / autor: Hiroya Oku / vydala: CREW / grafik: Daniel Řezníček

Z knihy Tokyo Revengers 5 / autor: Ken Wakui / vydala: CREW / grafik: Jakub D. Kočí

Máte nějaký způsob jak si organizujete den?

No, abych použil citát svých oblíbenců Svěrák/Cimrman/Smoljak: „Ale Stanko, nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá.“ Považuji se za inteligentního, i když manželka o mě říká, že mám místo mozku z medu kostku. Každopádně jak známo, inteligent zvládá i chaos. Odpověď tedy zní: chaoticky.

Kromě toho se snažím co nejvíc času trávit venku na čerstvém vzduchu. Tak chodím běhat po krajnici D1, u Humpolce to otočím a pádím zase zpět, abych stihl něco nasázet. Zdravíčko máme jenom jedno, že ano.

Jaké vybavení používáte k práci?

Jsem zvyklý pracovat na notebooku. Aktuálně mám starší dělo Dell Precission 6700. Vertikální myš s programovatelnými tlačítky. A občas sáhnu i po tužce a papíru. Koupil jsem si před časem také grafický tablet, ale zatím ho nepoužívám. Nějak jsem k němu ještě nepřilnul.

Jak vypadá Váš pracovní stůl?

Vlastně nijak, počítač mám položený na stolečku Yenkee a stěhuji si ho různě po místnosti, kde se mi zrovna dobře sedí (zem, postel, křeslo…).

Koho práce sledujete ať už v Čechách nebo zahraničí?

Asi by bylo správné poukázat na ostatní grafiky, ale bez mučení přiznávám, že toho mám v práci tolik, až mi nezbývá kapacita k nahlížení do práce ostatních. Zajímám se však o divadlo, to mě baví moc. Nejvíc Cimrmani, jejich hry si pouštím při práci a znám je nazpaměť. A rád si poslechnu pěkný koncert nějaké dobře otextované tvrdší muziky, z českých populárních Kabát nebo Divokej Bill.

Zmíníte i nějakou konkrétní práci z poslední doby, která Vás zaujala?

Zarytě mlčím. Ale dobře zkusím alespoň naťuknout něco výtvarného… líbí se mi sochy Olbrama Zoubka (obdivuji jeho Pomník obětem Komunismu na Petříně) a Davida Černého (na Visícího Sigmunda Freuda jsem často koukal při nočních toulkách starou Prahou).

Kde o Vás čtenáři najdou další informace a kontakt?

Mohou například navštívit mé stránky jdkfonty.mozellosite.com, tam si stáhnout některé z písem a napsat na ně krátkou pěknou recenzi do blogu, který jsem tam také zavedl. A budou-li mít ještě větší potřebu něco mi sdělit, najdou tam také můj e-mail, který používám od té doby, co jsem objevil v zaprášené počítačové almaře dětského pokojíčku internet.

 Web

Děkuji za rozhovor

Zdroj: Jakub Kočí