Kreslení a grafice se věnuje Karla Kozlová od malička. Kreslila, dělala letáky, chodila na výtvarku, psala třídní časopis a pořádala se sourozenci soutěže v kreslení, takže pak nějak přirozeně vyplynulo jít na grafickou střední školu. Chodila na SPŠG v Hellichově ulici. V roce 2013 udělala svoje první placené webovky, a od té chvíle už jsem se ubírala cestou grafického designu.
„Kreslení a grafiku jsem vždy brala jako něco, co prostě dělám, a vlastně až okolnosti mě zavedly k tomu, že jsem se tím začala živit.“
Seriál 3×3 má za cíl představit šikovné designéry a studia působící v České republice. Formát prezentace je vždy stejný – tři projekty a každý reprezentovaný třemi obrázky s krátkým popisem.
Na čem aktuálně pracujete?
Teď se zrovna chystám na mateřskou, takže dodělávám poslední detaily na už hotových projektech – a jsem ráda, mám za sebou intenzivní pracovní rok a myslím, že kreativní pauza mi jen prospěje. Právě jsem dodělala několik webů, třeba ilustrovaný překladatelský web www.wordsmatter.sk, spustil se prodej charitativních triček s mými motivy pro nadaci Petry Němcové Happy Hearts, tři druhy sportovních čelenek s mým designem pro BJEŽ, adventní svíčky pro Radua Crystal, a chystám motiv pro tričko značky Moje Bohéma – to bude poslední projekt, pak si beru volno. Na jaro už mám ale zase několik domluvených nových klientů, se kterými budeme vytvářet jejich vizuální komunikaci, na to se těším.
Projevila se u vás současná covid krize?
Musím zaklepat, že ne. Pořád čekám, kdy přijde ten náraz, ale zatím mám stále více poptávky i práce. Asi je to tou kombinací práce v onlinu, který teď obecně čeká boom, a toho, že ke grafice připojuji i kresbu, o tu má hodně klientů zájem. Trochu jsem se bála ztráty osobního kontaktu s klienty, protože moje práce je vždy na míru osobnosti každého, s kým pracuji, a když se s klientem nepotkám, jeho osobnost se mi do projektu promítá hůř. Tenhle rok ale ukázal, že to jde i bez osobních setkání, že způsobů, jak se s někým poznat na dálku a trefit jeho představu, je i bez kontaktu hodně.
Jaké máte nastavení co se týče práce z kanceláře či home office?
Pracuji z domova, v dost nepravidelném rytmu, někdy brzy ráno, někdy pozdě večer. Nemám ráda pravidelný režim, takže svůj denní to-do list vyřizuju vždy tak, jak mám zrovna náladu. Telefonáty mám většinou plánované, stejně tak online konzultace a schůzky – nemám ráda, když mě při práci vytrhuje ze soustředění nějaký jiný projekt, takže vždy na začátku každé spolupráce domlouvám s klienty tohle pravidlo – telefonáty jen po dohodě.
Jaké tři práce nám představíte?
Ilustrace k desce zpěvačky Lenky Nové
Lenka Nová mě oslovila v roce 2018 na základě mého Instagramu. Zadání znělo: nakreslit pocitové obrázky podle její hudby – zadání snů. Kreslím různými styly i technikami, ale pro Lenčino hudební album postaveném na intimitě a „rukodělnosti“ dopisů jsem zvolila záměrně ledabylý, nedokonalý styl evokující malůvky na kraji papíru.
Nejraději mám kresbu k písni Adresa: Nebe, která je o dopisu mrtvému tatínkovi. Kreslila jsem ji jednu chladnou prosincovou noc, poslouchala u toho kreslení stále dokola Lenčinu píseň, a myslela na ty, kteří tu už nejsou. Myslím, že se to do energie ilustrace nějak promítlo, protože jsem na ni sklidila mnoho ohlasů. Album a merchendise graficky zpracovala Anna Issa Šotolová (studio imagery, podílela se třeba na vizuální identitě designbloku).
Vizuální identita: 100 let Státní plavební správy
Zadáním pro zpracování vizuální identity pro jubileum 100 let Státní plavební správy bylo navázat na tradici historických ročenek, a zároveň respektovat současnou komunikaci Státní plavební správy. Navázala jsem na ročenky z 30. let, které používaly jednoduché geometrické prvky a groteskové písmo. V současnosti používanou modrou barvu jsem doplnila jasným odstínem červené podobným těm, které se používaly v historických materiálech. Místem propojení s dnešním provozem instituce byl výběr fontu; věděla jsem, že nejexponovanějším místem pro použití identity bude web, a že identita na něm musí na jednu stranu vyniknout, ale zároveň s ním přirozeně splynout.
Ústředním motivem identity je modrá kotva, která v sobě nese číslici 100 vytvořenou geometrickými tvary. Tu doplňuje geometricky minimalistické ztvárnění vln, a dvojitá červená linka. Návrhy jsou krásná věc, ale identita musí fungovat v reálném použití; v powerpointové prezentaci nebo na dárkových předmětech. Jelikož hlavní motiv kotvy s číslicí 100 doprovází ještě dva další geometrické prvky (dvojitá linka a tři geometrické vlny), konceptem používání je různě je skládat a rozkládat podle potřeb konkrétního materiálu. Identita tedy funguje v tisku i online, na papíře i na trojrozměrných předmětech.
Značka českého skla Radua Crystal
Radua Kaňáková Zneikahová je česká sklářka. Má vybudovaný instagramový profil s 42 000 sledujícími, skrze který své sklo prodává. Ode mě chtěla malý eshop a k němu logo, claim, styl textů, zkrátka svou značku.
Při tvorbě značky se první musí najít vize. Klienti ji velmi dobře cítí, ale často ji neumí formulovat, natož převést do vizuální podoby. Začaly jsme tedy moodboardy a hledaly, co Raduu vystihuje. Hledaly jsme správný poměr nálad; aby to nebylo moc tmavé, moc světlé, moc romantické, moc strohé, prostě přesně akorát. Když jsme měly představu, začala jsem se sestavováním barevné palety, s tvorbou loga, které mělo být ručně psané, a s tvorbou grafiky a kreseb pro etikety svíček, dárkové poukazy a další tiskoviny. Eshop k prohlédnutí na www.raduacrystal.cz.
Jak vypadá Váš pracovní stůl?
V tuhle chvíli nijak – právě jsem se přestěhovala, starý stůl na nové místo nepasoval, a v obchodech jsou teď pracovní stoly prakticky vyprodané. Ale jinak je můj pracovní stůl plný poznámek, kreslících potřeb, vzorků tiskovin, kreseb a skic připravených na skenování nebo dokončení, a nedá se na něm hnout.
Jaké vybavení používáte k práci?
Mám notebook a na něm dělám vše. Snažila jsem se používat druhý monitor, ale nějak mi to nevyhovovalo. Pracuju v programech Adobe, kreslím na tabletu Wacom Intuos Pro, pak samozřejmě na papír (pro každý styl kresby používám jiný typ papíru), používám technické fixy Micron a občas akvarelové barvy nebo skleněné pero ze sklárny Zdeňka Lhotského a inkoust.
Koho práce sledujete ať už v Čechách nebo zahraničí?
Sleduju celou českou scénu, ať už ilustrátory, webdesignéry, designéry, fotografy, agentury, studia i magazíny. Sleduju práci písmolijny Superior Type, svou generaci fotografů a designérů, např. Pavla Hejného a Toma Garcyho, z ilustrátorů třeba Tomáše Motala, Kateřinu Kynclovou, nebo Toybox. Ze zahraničí čerpám spíš pomocí sítí jako dribbble, Instagramu nebo Pinterestu, ale sleduju taky třeba Rileyho Crana nebo Typewolf.com. A samozřejmě práci těch velkých tuzemských jmen, Aleše Najbrta, Maxima Velčovského, Tona Stana, Františka Skály… je toho hodně, když o tom teď přemýšlím. Celkově se snažím mít nějaký povšechný přehled, ale zároveň se nenechat moc ovlivňovat – myslím, že je dobré mít rovnováhu mezi přehledem o trendech a tím, že vám jsou vlastně tak trochu jedno, jedině tak si člověk uchová tvůrčí svobodu.
Kde o vás čtenáři najdou další informace?
Najdete mě na Instagramu, Facebooku, LinkedIn a samozřejmě na mém webu www.designkarla.cz.
Děkuji za rozhovor.
Zdroj: designkarla.cz
