Snad každá reklamní příručka píše o nutnosti určení cílové skupiny potenciálních zákazníků ještě před zahájením realizačních prací. Když toto nepodceníme, můžeme značně zvýšit efektivitu takové reklamy. Vzhledem k tomu, že vizuální vnímání je jednou z nejpodstatnějších částí většiny reklamních sdělení, je dobré brát tento faktor v potaz i při navrhování propagační grafiky, ať už je určena pro tisk, internet nebo multimedia.
V našem běžném životě se s touto problematikou setkáváme doslova každý den. Když hovoříme s vrcholovým managerem z nejvyšší třídy, tak automaticky přestaneme používat hovorová slova a vulgarismy. Naopak se zedníkem, který nám přišel opravit komín, budeme mluvit vysloveně âhospodskýmâ tónem. Prostě vždy svůj projev přizpůsobíme tomu s kým právě komunikujeme.
Spousta především malých firem z reklamní branže na toto však naprosto zapomíná a seká designové počiny jako na běžícím pásu (jestli se tomu designové počiny dá vůbec říkat). Příkladem mohou být podnikatelské inzertní noviny. Myslíte si, že se nad budoucím čtenářem při návrhu inzerátů alespoň na chvilku zamyslí? A má taková reklama posléze smysl?
Nedávno jsem se setkal s jednou společností, která vyrábí kuchyňské přístroje. Jejich hlavním měřítkem pro výběr dodavatele je cena. Vše ostatní je naprosto nezajímá. Pak se ovšem stalo, že si ve vlastní režii navrhli slogan, jenž mimochodem moje kolegyně nazvala âkrutej old schoolâ :-), který by rozhodně jejich cílovku neoslovil. Totéž by platilo i u grafiky.
Když už jsem tento příklad nakousl, tak v něm mohu pokračovat a demonstrovat na něm, jak lze v případech s malým rozpočtem pouhým uvažováním cílového příjemce reklamy určit. Prvotně je jistě dobré si se samotným zákazníkem sednout a zeptat se jeho. On sám nejlépe ví, komu nejvíce prodává. Dost často se ovšem zejména u malých firem a živnostníků stává, že řeknou všem. Pokud je to opravdu pravda, tak by ovšem bylo stejně dobré cíl určit. Výše popsaný příklad se zedníkem totiž platí u grafiky dvojnásob. Pak se tedy zákazníka zeptáme komu prodává nejvíce a tam budeme i cílit reklamu.
Někteří podnikatelé nebo pracovníci v odbytech toto ovšem vědět nemusí. Pak nám tedy musí stačit selský rozum. Kuchyňské přístroje asi používají převážně ženy. Které ženy ovšem nakupují nejvíce? Důchodkyně určitě ne, protože ty pouze hledají slevy. Nejsilnější skupina jsou ženy, které právě vstoupily do manželství a dovybavují byt. Pak ještě maminky na mateřské dovolené, které stále ještě dokupují vybavení a zároveň mají poměrně dost času sledovat reklamu. Výsledek tedy je ženská populace ve věku od 30ti do 45ti let. Ještě hraje roli kvalita a design samotného výrobku nebo služby, kterou máme svým výtvorem propagovat. Ta totiž určí i ženu bohatou nebo ženu, která hledá slevy. Tedy vůbec třídu.
Je například známo, že něžné pohlaví na internetu surfuje naprosto jiným způsobem, než muži. Dívají se nejprve na jiná místa než oni atd. Je také zajímavé, že pokud rychle nenajdou odkaz, tak se nebudou pídit po tom, kde by tak asi mohl být, ale jednoduše web opustí. Podobné principy určitě platí i u tiskovin.
Pokud jsem však v tomto příspěvku psal o reklamě, tak ovšem vězte, že totéž platí i u materiálů, jako jsou katalogy, ale i svatební oznámení nebo pozvánka na párty. Uděláte pro teenagery prestižní záležitost? Jedině snad jako recesi. Ale určitě vás zákazník, který poptává vytvoření pozvánky na výroční raut, vyhodí s âulítlouâ věcí. Stejné principy platí i u navrhování corporate designů.
Prostě každý chce to své, a s tím my jako počítačový grafici musíme počítat. Rozhodně musíme mít na paměti, že to co se líbí nám, se nemusí líbit jiným lidem, na které má reklama působit. Hezká grafika je dobrá věc, ale pokud nás má živit, tak se nejedná o umění, ale užitnou věc :-(
Pavel Vaníček
https://www.designportal.cz/nazory-komentare/reklama-cilove_skupiny.html
26.07.06
