Je zajímavé, že platí nepřímá úměra mezi důležitostí osob a jejich ochotou vzít vám telefon. Mám docela dobrou zkušenost s lidmi z vyššího managementu, včetně jednoho generálního ředitele. Telefon zvedají na druhé, třetí zazvonění, problémy řeší věcně a rychle. Naproti tomu podržtaškové a podobní pudlíci telefon neberou. Mají moc práce na to, aby zvedli telefon a za dvě minuty problém vyřešili. Místo toho raději půl hodiny sepisují mail, při kterém se potměšile uchechtávají a po jeho dopsání si nahlas zaklejí jak málo zbývá času na práci. Pak mrknou na displej telefonu, kde poblikavá několik napřijatých hovorů… a jdou jim všem napsat mail.
Související články
Z grafikova deníčku: Vegetarián co vede jatka
V poslední době narážím na spoustu šikovných…
Z grafikova deníčku: rodina, kamarádi, práce – protřepat, nemíchat!
Myslím, že každý, kdo se kolem sebe rozhlédne…
Z grafikova deníčku: chceš komentář nebo pochvalu?
Je až neskutečný, jak často se stává situace…
Z grafikova deníčku: mrtvola na meetingu
Jsou klienti, kteří si schovávají mrtvoly. Pod…
Z grafikova deníčku: škatulkování
Až trochu líto je mi těch zaškatulkovaných…
Z grafikova deníčku: přeposílači emailů
Jednou když jsem dostával komentáře od klienta…
Z grafikova deníčku: barvy a manuály
Všichni čerti mě berou ve chvíli kdy otevřu…
Z grafikova deníčku: mail vs. telefon
Mám takovou zásadu. Pokud mám psát mail, který…
Z grafikova deníčku: zdrojáky a rychlost
Když jsem před 15 lety otevíral „obrovské“ PSD…
Z grafikova deníčku: odhady
V mailu mi přistál požadavek od projekťáka „Chci…