V tomto seriálu oslovujeme zástupce studií a agentur, kteří sdílejí své zkušenosti z tendrů. Chceme informovat o současném stavu a také poukázat na iniciativu Férový tendr, která se tímto tématem zabývá. Cílem není nikoho pranýřovat, ale poukázat na dobré příklady a poučit se z těch špatných.
Jako první svoje zkušenosti sdílí David Hanousek ze studia Frank Ateliér. Tendrů se ve studiu zúčastňují, ale nejraději mají ty, kde se návrhy zpracovávají až jako součást zakázky.
„Člověk by měl dát na instinkt a raději účast v tendru odmítnout, než se zbytečně týdny věnovat přípravě návrhů a prezentace.“
David Hanousek, creative leader Frank Ateliér
Podle čeho se rozhodujete jestli do tendru jít?
Rozhodujících faktorů je několik. Nejprve řešíme, zdali se nám značka či produkt vůbec líbí, zdali by nás to bavilo a chtěli bychom to mít v portfoliu. Dále jaký to má potenciál, jestli se jedná o malý jednorázový projekt, nebo příležitost pro dlouhodobou a plodnou spolupráci. Řešíme vypsané podmínky – možnost se s klientem potkat, jaké zadání připravil, adekvátní čas na přípravu, kolik a jaké výstupy jsou požadovány. Odstrašujícím příkladem jsou tendry, kdy zadavatel oslovuje hlava nehlava příliš mnoho subjektů, nebo když je celé zadání záhadné, neprůhledné a bez jasně stanovených pravidel.
Naštěstí je stále několik tendrů, do kterých se dostáváme na doporučení a klientovi stačí osobní poznávací schůzka a k tomu například cenová nabídka. Návrhy už poté zpracováváme jako zakázku.
👍 Nejlepší tendr?
Nejlepší, na které rád vzpomínám, byl na redesign značky Albi. S majitelem a zadavatelem Antonínem Kokešem jsme se několikrát sešli, pobavili se o jeho představách a vizi, odprezentovali jsme mu naše portfolio a vizi, domluvili jsme se na penězích a on si nás poté vybral. Spolupráce to byla efektivní a přátelská. Z původního zadání vytvořit pouze nové logo a vizuální identitu se stala několikaletá spolupráce na různých projektech.
👎 Nejhorší tendr?
Nepovedený byl například tendr na jedno pražské hodinářství. Zadání bylo na vodě, z osobní schůzky jsem neměl moc dobrý pocit a emailová komunikace byla nepřehledná. Brand se nám ale líbil, tak jsme do toho šli. Bohužel ani následná prezentace nebyla moc příjemná. Největším zklamáním bylo, když po několika měsících vidíte výsledek, který je nesrozumitelný, nehezký a vůbec neodpovídá charakteru a cíli, který byl v původním zadání. Je to ponaučení, že by člověk měl dát na instinkt a raději účast v tendru odmítnout, než se týdny věnovat přípravě návrhů a prezentace.
Co byste na tendrech chtěl změnit?
Úplně by stačilo, kdyby se každý zadavatel řídil jasně definovanými pravidly „férového tendru“. Aby si zadavatelé dali trochu větší práci s výběrem, koho do tendru pozvou. Z portfolia či referencí grafických studií se dá už mnohé poznat.
Pokud se jedná o větší zakázku za statisíce, nebo o dlouhodobou spolupráci, mělo by být samozřejmostí nabídnout každému skicovné v řádech desítek tisíc korun. Vytvoření konceptů například nové vizuální identity vyžaduje týdny práce a přestože skicovné nemůže nikdy pokrýt celé náklady, je to alespoň malá motivace či záplata.
Pokud se jedná o menší zakázku, měl by si klient najít dodavatele přímo bez tendru. Kvalitních studií, agentur, ateliéru či sólistů je hafo a navázat s nimi spolupráci jde i jiným způsobem, než všechny pozvat do tendru.
Koho názor na tendry byste příště rád slyšel?
Nominací mě napadá několik, ale vybírám Touch Branding.
Férový tendr je společná iniciativa Asociace komunikačních agentur (AKA) a její sekce Digitální agentury, která vznikla za účelem zlepšení systému výběrových řízení. Jejím cílem je eliminovat zbytečné tendry, zvýšit vzájemnou důvěru mezi zadavateli a agenturami a nastavit jasná pravidla, z jejichž dodržování budou obě strany profitovat.
Zdroj a foto: frankatelier.cz
