Idea designer a brand architekt Lumír Kajnar se tendrů účastnil jako soutěžící i jako porotce. Podle čeho se rozhoduje, jestli do tendru jít a jaké tendry byly jeho nejlepší/nejhorší? V tomto seriálu oslovujeme designéry a zástupce studií, kteří sdílejí své zkušenosti z tendrů. Lumíra nominoval v minulém díle Jan Šabach.
„Nejdříve si proklepnu klienta a zadání. Druhým a možná nejdůležitějším hlediskem je, zda mám na to čas.“
Podle čeho se rozhodujete, jestli do tendru jít?
Podle typu projektu a způsobu komunikace klienta – nejen jak reaguje na případné otázky, jak je sepsané zadání a kdo o mé práci bude rozhodovat, ale také jaká je jeho historie a chování na trhu. Z toho se dá vyčíst relevance projektu i zdůvodnění, proč si najímá grafické služby formou tendru. Někteří zadavatelé si jen splňují úkoly, jiní řeší reálné potřeby, další mají představy a očekávání, ale najdou se i tací, kteří hledají partnera na spolupráci.
Nejdříve si tedy proklepnu klienta a zadání. To může u veřejných zakázek zastat Czech Design v roli prostředníka. Za ta léta to už mají pěkně připravené, i když jsem jejich služby mohl porovnat jen jako porotce.
Druhým a možná nejdůležitějším hlediskem je, zda mám na to čas. Tendr je prostě investice se vším všudy. Proto je někdy výhodné jít do tendru ve spolupráci s větší agenturou nebo studiem, kteří mají lepší organizační zázemí.
No a pak jsou tady prestižní zakázky, u kterých je mi ctí, že jsem byl oslovený. Obecně jsem tedy víc nakloněný vyzvaným než otevřeným soutěžím. U uzavřených jsem si jistější, že klient ví, koho a proč si vybírá. Minimálně se ho na to můžu zeptat. Na druhou stranu je dobře, že se vyhlašují i otevřené tendry, skrývá se v nich šance pro grafiky na začátku samostatné kariéry. Honza Moucha, který vyhrál logo Sčítání 2021, je za tu příležitost jistě rád.
👍 Nejlepší tendr?
Český florbal. I když jsme skončili druzí. Zadavatel přesně věděl, proč vybírá do tendru Dynamo, Oficinu a Konektor (s touto agenturou jsem spolupracoval už na logu pro české ragbisty). V průběhu soutěže byl ke všem otevřený a ochotný konzultovat průběžné výsledky. Vyhrálo logo Honzy Šlégra ze studia Dynamo, který ho ještě další měsíce piloval k dokonalosti. I toho si cením na florbalistech, že se s vybraným logem hned nehrnuli do médií, ale perfektně se připravili na jeho představení veřejnosti. A já si odnesl z prohraného tendru ponaučení: nedali jsme do našeho návrhu maximum a bez toho se prostě nevyhrává.
Toho si snažím všímat i v roli porotce. Při srovnávání soutěžních návrhů jde ta práce za tím vidět. Můžete mít dobrý nápad schovaný v logu, ale to nestačí, musíte zpracovat celý komunikační systém a prodat ho napříč médii a situacemi. Vím, je to nelehký úkol, ale ten je dán právě principem soutěže, která vylučuje úzkou spolupráci se zadavatelem. A tak se pohybujeme mezi nízkou i vysokou úrovní přihlašovatelů, ale i vyhlašovatelů. Pojem tendr to nekompromisně hází do jednoho pytle.
👎 Nejhorší tendr?
Když se jedná o kamufláž nebo PR akci, kdy se vítězná práce nebere vážně. Vzpomínám si na tendr na destinační logo pro Czech Tourism v roce 2012. Třetí tendr v řadě už byl konečně profesionálně připravený a měl představit grafickou značku a zkrácený název Česko. Vyhrálo studio Marvil s kontra konceptem Czech Republike, který se nepodařilo uvést do života a po roce vyšuměl do ztracena.
Co byste na tendrech chtěl změnit?
Aby byl pro vyhlašovatele skutečně drahou nebo velmi pracnou záležitostí. Ať se zapotí při interní přípravě, ať hodiny a hodiny mapuje kreativní trh, ať si zodpovědně prostuduje přihlášené práce. Když nebude vědět, ať si nechá poradit nebo to zabalit. Ať věnuje čas a peníze na vyhlášení vítězné práce, a když už ji vybere, ať si za ní stojí. Pak budou mít tendry větší váhu v očích soutěžících i těch, kterých se značka dotýká.
Koho názor na tendry byste příště rád slyšel?
Veronika Rút Fulerová.
Minulý díl:
Tendry dobré i zlé. Jak je vidí designer žijící v USA Jan Šabach?
Zdroj a foto: Lumír Kajnar, Dynamo design, Studio Marvil