Jihočeský kraj představil novou vizuální identitu s logem využívajícím symbol špendlíku na mapě, odkazujícím na atraktivitu regionu pro turisty. Autorem je studio Klára Kvízová Graphics, které zvítězilo v uzavřené soutěži pořádané organizací Czechdesign. Na Facebooku se kolem loga strhla živá diskuze, proto jsme chtěli dát prostor i odborné veřejnosti, aby logo zhodnotili profesionálním pohledem. Ukázky i explikaci najdete v samostatném článku.
„Dobře známá ikona špendlíku (pinu, místa…) je symbolem, který je díky používání v mapách nebo v navigacích dobře srozumitelný a veřejnosti známý. V našem návrhu znamená, že chceme „zůstávat v lokalitě“, je místem pro označení polohy, v přeneseném významu domova, cestování, nebo cíle, či místa životu.“
Klára Kvízová, Klára Kvízová Graphics
Hodnocení čtenářů:
Hodnocení odborníků:
S nabídkou hodnocení oslovujeme vybrané designéry a zástupce studií uvedených v adresáři studií na Design portálu. Názory zobrazujeme v pořadí, v jakém dorazily.
Symbol špendlíku v logu Jihočeského kraje působí genericky. Logo i celková identita postrádají prvky, které by byly specifické pro tento region a odlišovaly jej od jiných oblastí. Špendlík jako univerzální symbol neodráží jedinečné kulturní, historické či přírodní bohatství Jihočeského kraje. Z hlediska vizuální identity by bylo přínosné zvážit začlenění prvků, které jsou pro Jihočeský kraj charakteristické a snadno rozpoznatelné a posílit autenticitu a jedinečnost regionu. Nové logo a písmo sice přináší moderní a čistý design, avšak chybí silný nápad a jasné propojení s Jihočeským krajem.
Martin Marušinec
Touch Branding
Trochu mi vadí že ten špendlík je moc generický, ale na druhou stranu tam plní svůj účel a celé to dohromady hezky funguje. Myslím, že přesně tak, se má dělat vizuál pro města, kraje atd. Za mě dobrá práce.
Petr Jančárek
WolfWay
Ono je to objektivně těžké pokaždé, když máte udělat logo pro dloooouhý název. Nikdy to nebude vypadat kompaktně a wow. Takže ani toto nové logo nepůsobí ani kompaktně, ani wow, ale není moc fér to kritizovat. Když se podívám na poslední loga krajů, která jsou čím dál tím podobnější, tak v tom vidím naději, že se nakonec všechna sjednotí. A aplikace? Jasné, čisté, přímočaré, čitelné, použitelné. Objektivně nemám zásadních námitek. Akorát jsem je už viděl. Třeba v Ústeckém kraji. Jasně, že to není identické, aby mě někdo nebral za slovo. Stejné jsou emoce, které z toho září, tedy spíš nezáří. Čistý sans-serif na barevné ploše. Vyřízeno. Pro spoustu příležitostí ideální stav. Mají-li se kraje vizuálně sbližovat, potom bravo. Mají-li mít ale kraje svou skutečně charakteristickou identitu pro občana i pro turistu, potom se nám ty soutěžní poroty nějak zacyklili.
Zdeněk Sládek
Studio Protein
Nerad píšu negativní hodnocení, tady je nicméně přiléhavé, co v jednom z komentářů k novému logu napsal Tomáš Hrivnák. Ten použil slova „omyvatelné“ a „hodnotově vyprázdněné”. Mimoto zmínil, že „do sebe zahleděná odborná argumentace o ,písmu jako nositeli samostatného významu‘ je potom už jenom smutným finále tohoto zbytečného podniku.“ Dovolím si přidat tři postřehy:
- Ač respektuju práci, kterou odvádí CZECHDESIGN, chronicky považuju za problematické složení jeho odborných porot – typicky kombo designér*ka, typograf*ka, teoretik/teoretička designu. Zažili jsme ve své praxi, že se takové hodnocení smrskne na jednostrannou, do sebe zapouzdřenou „nerdovskou“ disputaci v duchu toho, zda by písmo v logu mělo mít o půl pixelu větší, nebo menší rozpal, přičemž „bigger picture“ jde stranou. V porotě by měl proto vždy zasednout i člověk z marketingu, aby byl návrh posuzován komplexněji, s přesahem, i z hlediska strategické komunikace a budování značky.
- S bodem 1), resp. s tím, co shledal pan Hrivnák, souvisí poměrně rozšířená fetišizace fontů mezi tvůrci a tvůrkyněmi a přístup „nemám nosný nápad —> dám tam neokoukaný font = mám splněno“. To nepovažuju za samostojné a všespásné.
- Na vině je samozřejmě i klient: Instituce často poptávají „vizuální identitu“, nikoli „značku“. Nevím, zda z neznalosti, ekonomických důvodů anebo proto, že „obrázky“ lze z laického hlediska posuzovat přeci jen snadněji než teoretické koncepce hledící x let dopředu. Obě složky – značková strategie, poté vizuální identita – by přitom měly vznikat ruku v ruce, nikoli jedna bez druhé.
Jan Blažek
Little Greta
Krásné písmo – a pojmenování Emma je chytré, i když pro cílovku název nemá zásadní význam. Vtipný odkaz na jih Čech funguje dobře. Špendlík je sice jednoduchým a univerzálním prvkem pro sjednocení organizací, ale jeho samotná symbolika je příliš obecná. Bez kontextu neodkazuje konkrétně na Jižní Čechy a mohl by být použit pro jakýkoliv kraj. Funguje jako navigační prvek z map, ale při prvním pohledu jsem ho spíše vnímal jako šipku směřující na jih.
Logo samotné může působit uniformně a bez emocí, ale jeho použití ve vizuálním stylu je mnohem zábavnější a hravější. Grafický systém kolem něj dává identitě větší osobitost a dělá ji zajímavější, než by se mohlo zdát z pouhého loga, které samo o sobě může na někoho působit až příliš genericky.
Těším se, kam se celý vizuál časem posune a že se bude správně používat.
Jan Beneš
Beneš & Michl
Tak, když jsem spatřil nový logotyp a piktogram Jihočeského kraje myslel jsem si, že se jedná o špatný vtip, anebo se někomu pořádně „zatmělo“. Bohužel b) je správně. O to víc mne překvapilo, že autorem je jinak skvělá designérka a spolužačka ze střední Klára Kvízová.
Tak můj podrobnější subjektivní rozbor.
Dovolím si začít obsahově stejně jako jest synopse předmětného logotypu a to od písma. ….“Je postaveno na tradičních proporcích bezpatkových písem“… zde by bylo fajn uvést jestli lineárních dynamických, přechodových či statických, takhle jenom autor konstatuje, co všichni zří. K vlastnímu písmu (nebo ucelené písmové rodině?): bohužel v popisu adorovaná litera verzálky J s jednostraným serifem vycházejícím z dříku litery nemá v anatomii celé abecedy ozvěnu, jenž se dle mého soudu nabízí u zakočení dříku minusek „a, b, d, j“. To samé se nabízí i u zakončení diagonály verzálky litery „R“. Současná podoba toho „R“ je až příliž identická s touto literou písmové rodiny fontu Monserrat.
Omlouvám se, ale celé vyznění této lineární statické antikvy, ač je úžasně čitelná, mi připadá jako příhraniční Eintopf z jihočesko – rakouského souměstí České Velenice / Gmünd.
Tak a nyní k samotnému piktogramu logotypu: plně chápu záměr, včetně brilantního textového odůvodnění, jenže tento (jak jej nazývá autorka) špendlík na mapě je ve vizuálním tvarosloví předmětného piktogramu logotypu oficiální obecnou značkou Seznamu mapových značek, topografických prvků a orientačních bodů, konkrétně s uzuálním označením „navigační bod“. Nejedná se tedy o originální piktogram, ale o obecnou značku, jenž z tohoto důvodu nelze zaregistrovat u Úřadu průmyslového vlastnictví, ergo kdokoliv může tento symbol i v tomto umístění dát bezplatně za jakýkoliv text a nebude se jednat o originální logotyp.
Omlouvám se, ale při vší dobré vůli toto řešení je kreativní asi tak jako futra od dveří. Nicméně Kláro i mistr tesař se utne. Samozřejmě na druhou stranu, aplikování logotypu a jeho následné explikace jsou excelentně zpracovány… o tom žádná.
Jsem s pozdravem z brdských luhů a hájů, stád divočáků a strašlivého Fabiána
P.S. Na jih jezdím od roku 1983 na Vltavu… je to kraj zádumčivých mlh na blatech, šumu starých jezů, rovin okolo rybníků a hradů zřícených i zachovalých a samozřejmě Samsona a Budvaru….
Proč proboha „špendlík“, alias „navigační bod“???
Bohumír Golda
Růžolící Chrochtík
Líbí se mi čistá a osobitá typografie, ovšem na můj vkus možná až se zbytečně výraznými akcenty. Doplnění logotypu o tak univerzální symbol jako je bod na mapě mi, vzhledem k historickému odkazu a osobitosti jihočeského kraje, přijde opravdu málo. Rozpracování vizuální identity bohužel nepřináší větší vhled a osobitost v komunikaci. Rozumím snaze o univerzální symbol, ale uniká mi spojitost krásného Jihočeského kraje a tak generického symbolu jako je bod v mapě. Možná, že všechny cesty vedou na jih?
Daniel Böttger
Intuition Studio
Typografická část loga je jednoduchá a dobře čitelná. Ve dvou slovech dobře funguje i s diakritikou. Piktogram pinu chápu, ale je to symbol, který můžeme vidět 100x denně. Nikomu se nezaryje do paměti jako unikátní a jedinečný. Nikdo si neřekne: „Jé hele pin, to je Jihočeský kraj!“. Vlastní písmo je skvělá myšlenka a osobně jí velice fandím. U více řádků, ale opticky dochází ke „slévání“ dolních dotažnic s diakritikou a zhoršuje se čitelnost. Pak přijde na řadu ten malý pin, který působí jako „vypadlý“ znak nebo chyba. Vizuální identita na první pohled působí svěžím dojmem. Najednou se ale objeví litera „J“ v obrysech a pinu, pak claimy, kde se střídají někdy velká a malá písmena na začátku, mraky barev nebo typografie v obrysech. Rozumím, že Jihočeský kraj je svěží a pestrobarevný. Ale těch propsaných nápadů je hodně a osobně bych něco z toho vyřadil.
Jan Pilik
Autority
Máte zájem se připojit k dalším hodnocením? Napište nám.
Ukázky najdete v článku
