Můžeme ho nalézt v kterékoliv době. U nás i v zahraničí. Odmítá a opovrhuje současnými trendy. Působí na nás neupraveným dojmem. Snaží se, abychom ani v nejmenším necítili team designerů, který stojí skrytý v pozadí.
V reklamě je to jen trik na oblafnutí náročnějšího zákazníka, který nechce mít nic společného s dnešní vydesignovanou společností. V umění se (anti)designu využívá rafinovaněji a v poněkud širším měřítku. Například v konceptuálním umění.
Co je to konceptuální umění? Kdo je konceptuální umělec?
Konceptuální umělec je spíš tvůrcem myšlenek, než předmětů; ptá se, co je to umění.
Konceptuální umělci jsou spíše mystici než racionalisté. Dosahují závěrů, které logika nemůže pojmout.
Banální myšlenky nemohou být zachráněny nádherným provedením.
V 60. letech negativní reakce na Pop-Art (obsahově šlo v pop-artu většinou o ironická nebo lehkovážná témata). Konceptuální umění s takovou neseriózností nechtělo mít nic společného.
Je rozhodující idea a nikoli vytvořené dílo.
Myšlenky mohou být vyjádřeny použitím rozličné škály médií: texty, diagramy, filmy, video, fotografie; kombinace slova a obrazu; fragmenty slov.
To co mě, studenta grafického designu zajímá, je samozřejmně grafické zpracování umělcova sdělení. Všimnul jsem si zhruba tří možných přístupů: POZITIVNÍ/NEUTRÁLNÍ/NEGATIVNÍ
POZITIVNÍ
Práce z roku 1991, kterou vidíte na obrázku, má vlastně plakátovou formu, kombinace textů a fotografií. Samotnou instalací textů na stěny, strop i podlahu výstavního prostoru se posouvá až k obdobě komerčních stánků, které jsou k vidění na světových veletrzích. Umělkyně Barbara Kruger je jasným příkladem pozitivního vztahu k designu. Využívá principy reklamy, designu, komerce, ovšem její sdělení je velmi odlišné od sdělení komerčního. 
NEUTRÁLNÍ
Zde ho zastupuje Joseph Kosuth s dílem Tři židle (1965). Jedná se o zpracování textu bez jakýchkoliv úprav, v tomto případě vyloženě okopírovaný odstavec ze slovníku. Kosuth předkláda divákům tři varianty ŽIDLE. V reálu, na fotografii a textovou definici židle ze slovníku. Textová definice je vysázena naprosto shodným způsobem, jakým se sází slovníky. Považuji to za neutrální přistup právě proto, že grafické zpracování jako takové, zde pro umělce, či jeho dílo, nemá vůbec význam. On pouze chtěl, aby bylo na první pohled patrné, že je to citace slovníku, ať už je grafická úprava slovníků jakákoliv. 
NEGATIVNÍ /ANTIDESIGN/
Piero Manzoni a jeho Umělcovo hovno (1961) je skvělým přikladem negativního přístupu ke grafickému designu a reklamě jako takové vůbec. Když pomineme samotný obsah a sdělení jeho práce, a zaměříme se jen na design potisku plechovek, zjistíme, s přihlédnutím na rok vzniku, že umělec neguje současnou komerční scénu. Protestuje proti konzumu i obalem, který se tehdejším potiskům plechovek vůbec nepodobá (viz. proslavené plechovky Campbellovy tomatové omáčky). Původní záměr, o antidesignové zpracování umělcova sdělení, na nás dnes může působit zcela odlišně. To co v jeho době vypadalo jako antidesign, je dnes čistý ‚Helvetica‘ Design. 
Je fajn, že má antidesign v uměleckém projevu své místo. Taktéž chápu lidskou touhu nebýt vydesignovaným metrosexuálem. A věřím, že supermarkety bohatnou díky (anti)designu jejich lacině se tvářících letáků. 
Lukáš Veverka
https://www.designportal.cz/graficky_design/antidesign.html
31.08.06
