Alan Záruba
— grafický designér, kurátor a odborný publicista, nakladatel (studio Alba Design Press)
Poslední věc na které jsem pracoval je…
V televizi vedu tým 45 lidí, který připravuje design a promo pro sedm TV stanic. Jinak jsem teď v posledních měsících dělal logo a infografiku pro výstavu Soul of Money v Doxu, design expozice výstavy ve Filmových ateliérech ve Zlíně, design a vizuál pro výstavu JKOK, která by měla být na podzim v Tančícím domě v Praze. S Rostislavem Vaňkem také pracujeme na monografii Typo& a s režisérem Honzou Dufkem na prvním českém filmu o grafickém designu Typo&Film.
Práce, na která mi vzala nejvíc času byla…
Každá! Nejsem schopen to dát nějak normálně. Chci dát každé příležitosti co nejvíc a to stojí spoustu času.
Na práci mě nejvíc baví…
svoboda a nekonečné možnosti vyjádření. Pár jich zvolíte a pak nastává neuvěřitelná etapa, kdy to co vytvoříte musí přijmout někdo jiný. Je v tom psychologie, taktika, stress, zklamání, radost i euforie. Není dle mého moc profesí, které mají v sobě tolik přitažlivých protikladů.
Za deset let chci být…
zdravý a mít možnost dělat to, co mě baví, jako doposud.
Moc se o mě neví, že…
mne fascinují filmy Alfreda Hitchcocka. Mám jeho kompletní filmotéku a často si z ní večer, nebo v noci něco pustím a hltám dílo mistra. Dokonalá práce, dokonalé mistrovství, dokonalá inspirace a černobíle barevný svět.
Nejlepší přednáška jakou jsem viděl…
těžký říct, viděl jsem jich mnoho, které bych mohl jmenovat a věřím, že mnoho z nich mne jěště čeká.
Když potřebuji inspiraci, tak…
si vlezu pod sprchu, nebo do vany, ale inspirace je vlastně momentální vnuknutí. Často mne nahodile inspirují věci, děje a lidi, kteří udělají něco jinak. Mám rád otevřenost, prostor, nadšení a optimismus. Něco, co může posunout věci a děje dál.
Kdybych nedělal to co dělám, živil bych se jako…
vždycky jsem chtěl být pilot letadla. Být chvíli tam a chvíli tady.
Nejlépe se odreagovávám…
sportem – tenis, basket, golf a pak sprcha, vana, bazén, relax. A pak cesty všeho druhu a kamkoliv.
Aktuálně čtu a poslouchám…
Po večerech si teď čtu fascinující životní příběh designéra Roberta Brownjohna, autora mimo jiné filmových titulků k prvním Bondovkám a amerického enfant terrible na britské design scéně 60. a 70. let. Má to trochu lascivní název RB: Sex & Typography, ale je to fakt inspirativní čtení. Poslouchám asi nejvíc Radio 1 (hlavně Josef Sedloň) a taky teď pořád dokola filmovou hudbu Ennia Morriconeho.
Foto: Paul Schirnhofer, 2015
