Právě skončil mladý veletrh designu v holandském Eindhovenu. Veletrh překvapí svou profesionalitou, dobrou organizací a hlavně inspirací, kterou návštěvníky také naplní. Ne nadarmo v předmluvě k publikaci vydané jako resumé jeho expozic cituje hlavní organizátor Hans Robertus blíže neurčeného redaktora „You go to Milano to see the latest of the latest products on the market, and you go to Eindhoven to see what will be on the market in two years‘ time“.
Jako student jsem mnoho veletrhů neprošel (Design blok, Milan 2011), už jsem ale stihl postřehnout dva diametrálně různé záměry vystavovatelů. První se snaží vystavit to, co lidé kupují s malou změnou tak, aby zákazníci začali nakupovat u nich. Druzí se pak snaží vystavit experiment, pro který jim veletrh dává prostor zaujmout odvážného sponzora a pustit se do produkce.
Rozhodně nelze objektivně říci, kudy vede správná cesta. Subjektivně se mi mnohem zajímavěji jeví experiment a vize, kterou vystavovatelé prezentují, než trhu schopný výrobek. Přesně takových stánků, stanů, ba celých výstavních hal bylo od 22. do 30. října v Eindhovenu plno!
Mine Kafon
Nejlepším příkladem je výstava bakalářských a magisterských prací na Design Academy v centru města. Tři patra školy zaplňuje 173 projektů, kterými studenti prezentují „svoji cestu“. Těchto necelých 200 osobních příspěvků dává dohromady jednu pestrou vizi, kterou se ubírá akademie, Eindhoven, Holandsko možná i celý svět. Výstava tak nese výstižný název „Our way“.
Jde o sedací nábytek, který upoutá svou barevností a tvarováním. Nekonvenční technologie výroby křesla určuje jeho výrazný tvar, který byl původním záměrem autora.
„Experimentoval jsem i s jinými materiály, na začátku byla inspirace kulturistikou, svaly a budováním svalové hmoty, tvary těla.“ odpovídá optimisticky naladěný designer. Jak tedy vytvořil bobtnající tvary židle? „Židle je z extrudovaného polystyrénu. Na začátku ji tvaruji, stahuji na formu. Je to spíš měkký balón, který jak někde stáhnete, jinde nabude. Aby lépe přilnul k formě, zahřeju ho horkým vzduchem. Nakonec všechen vzduch vysaji ventilem a tvar se utvrdí.“
Jako formu použil sedák ze slavné sklolaminátové židle manželů Eamsových. „Je to forma, kterou vytvořili v padesátých letech. Dalo by se říct, že používám jejich sedák, kterému nasazuji nové nohy. Oni vyvinuli skvělý tvar pro sezení a přidělali mu nohy používané i u jiných židlí. Já jsem zachoval formu sezení a změnil její propojení s podlahou.“ Posledním krokem výroby je pogumování, celá židle tak ztěžkne, ale získá na potřebné odolnosti.
LightLight
Stále v areálu S-strip, ale v jiné výstavní hale, se velké pozornosti těšila designérka Angela Jansen. Vystavovala zde černou lampu. „Staré babiččino pokojové svítidlo odlité do plného tvaru tak, že není kam našroubovat žárovku. Stínidlo tvoří vyplněný komolý kužel.“
Černá kopie archetypálního předmětu by nebyla sama osobě zajímavá. Stínidlo lampy je ale v půli přetnuté a jeho vrchní polovina lehce levituje nad zbytkem objektu. Věc tak dostane jiskru a kouzlo, které na první pohled zaujmou. Jedná se spíše o vizuální zážitek, který je pro mnohého zákazníka největším lákadlem.
Technickou stránku „triku“ vymyslel Ger Jansen, inženýr, který sestrojil systém elektromagnetů, jenž dokáže vytvořit takové silové pole, aby udrželo vršek lampy nad tělem, ale na druhou stranu ne tak silné, aby ohrozilo činnost elektrických spotřebičů, či zdraví lidí s kardiostimulátory.
Nevšední vizuální zážitek je příjemným osvěžením, neboť nepotřebuje delší vysvětlování. Jde o zvláštní pocit, kdy se díváte na chvějící se svítící vršek lampy, ten už skoro padá a kouzlo končí, ale ono nekončí a nedovoluje vám odtrhnout zrak. Dle mého názoru až jasný a přímočarý technický „zázrak“, který musí po chvíli zevšednět. Rozhodně ale velice populární a dobře prodejný.
Dutch design week nabírá dech
Událost netvořilo pouze 1600 vystavujících designérů, či designérských firem. K hlavní akci se přidružilo několik menších jako Film and Design (malý filmový festival), Dutch design awards (vyhlášení ceny pro nejlepší nizozemské designéry), série veřejných debat (např. Design coffee nebo Design as service) a mnoho workshopů. Toto „koření“ dalo události správnou chuť i atmosféru. Zejména pak veřejné debaty byly něčím, co celý veletrh v pomyslném žebříčku posunulo o několik stupínků výše.
Dutch design week, i když mladý, má hodně co nabídnout, ve svých deseti letech nabírá dech, roste, stává se známějším a známějším veletrhem. Pokud budou stejně jako tento rok jeho paletu vystavovatelů naplňovat ti s odkazem na blízkou budoucnost, bude čím dál větší chybou opomíjet jeho impulzy. Naopak stane se důležitým místem pro setkání designérů celého světa. Není-li tomu tak už dnes!
Zdroj a foto:
Josef Trojan
Design portal
https://www.designportal.cz/akce-vystavy/dutch-design-week-2011.html
10.11.11
