Webová grafika je krásný obor… Práce mají sice někdy životnost ruličky toaletního papíru a klienti do práce zasahují častěji, než by si dovolili u jiných technologií, ale nestěžuji si. Jenom si někdy říkám, že mi chybí ta možnost se vlastního díla dotknout, osahat, přičichnout. No dobře, ono to jde, ale kdo bude pořád utírat ten upatlaný monitor, že…?
Přečtěte si tedy pár čistě subjektivních řádků, kterak webař tiskový úkol dostal.
Příběh začal koncem tohoto léta, kdy můj otec – včelař, stoje před roztočeným medomedem a několika nádobami plnými medu, zaklel: „Sakra, to je úroda, co s tím budeme dělat?“ A já už tušil, že někde v hlavě se mu líhne nápad na cedulku s všeříkajícím nápisem PRODEJ MEDU.
„Ty seš ten desinkér. Na! Tady máš štětec, barvu a pusť se do toho“, pár dnů na to povídá otec a podává mi dřevěnou desku. Pokus vysvětlovat mu rozdíl mezi online a offline grafikou jsem vzdal a jal se chopit této nevšední příležitosti. „Třeba ve mě tkví písmomalířské střevo“, říkal jsem si.
Vzalo mi to odpoledne a pokusil jsem se vykroužit Futuru. Dlužno ještě dodat, že ze psaní jsem měl už v první třídě dvojku, což při rozsahu známek naší paní učitelky byla ta nejhorší známka, kterou mi mohla dát. Písmomalířská kariéra mě tedy evidentně nečekala. Každopádně, cedulka byla za odpoledne hotová a za pár dnů i suchá – na barvě jsem nešetřil. Šrouby, které by udržely i bojler, se však ukázaly pro slabou destičku jako příliš silný kalibr. Praskla. A místo jedné desky jsem teď rázem držel desky dvě.
Byl jsem tedy znovu na začátku. Nový pokus se silnější deskou a slabšími šrouby jsem rovnou zavrhl a napadlo mě, zkusit to nechat vytisknout. Otázkou ale bylo: u koho a na co? Má to vydržet letní vedra, a pokud se med nepodaří prodat hned, pak cedulku čekají deště a možná i mrazy. Nejvyšší čas obrátit se na někoho, kdo tomu pro změnu rozumí.
Volba padla na brněnskou firmu CAT CUT, kde mi poradili, jaký mám použít materiál, rozměry, barevnost, jak připravit podklady pro tisk a jak nejlépe rozmístit očka pro zavěšení na plot. Slova jako rozlišení 2400 DPI, pigmentový tisk a dlouhá životnost lahodily grafikovu uchu.
Dál už to šlo vše jak na drátkách. Kouknout na ploty včelařů v okolí, omrknout korporejt ajdentity amerických beekeepers na netu, dát si panáka a zapomenout na všechnu tu hrůzu a konečně pustit se do něčeho střízlivějšího.
Obrázek medu jsem koupil ve fotobance, plásty nakreslil a nápis PRODEJ MEDU vyvedl fontem Gotham, který mi tu zbyl po jedné nadnárodní korporaci. Pak už zbývalo jen to celé nahrát na eftýpko CAT CUT a za dva dny se stavit pro krásně smotanou po rozbalení téměř dvoumetrovou fólii.
Tady je výsledek, roztrhejte mě – cedulka by totiž šla roztrhat těžko, navařená očka k vyztužení a materiál by asi byly silně proti.
A vy, kdo máte zájem o med? Už není, mrkněte se na ceduli a zeptejte se zase za rok…
Tento čistě subjektivní článek vzniknul také jako poděkování firmě CAT CUT za bezvadné služby, ochotu poradit a celkový přístup k zákazníkovi, ze kterého bylo na první pohled patrné, že přináší malou zakázku, za kterou neutratí desítky tisíc. A to u firmy s tak velkým strojovým parkem a spoustou lidí, kteří mají na starosti zakázky jiného kalibru, nebývá tak úplně běžné. Díky!
Všem slušným čtenářům se omlouváme za zrušení diskuse pod článkem. Někteří diskutující ji bohužel zneužívali k anonymním vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.
Martin Kalda
https://www.designportal.cz/nazory-komentare/medova-zakazka.html
22.10.10
