V poslední době si můžete v české reklamě všimnout exodu talentovaných lidí. Nejdříve to byli lidi na vyšších pozicích, kteří získali nabídku do zahraničí (Martin Jaroš) nebo se přesunuli do startupového světa. Jedním z nich je i Radovan Andrej Grežo, který je zastáncem rozsáhlejšího odměňovacího systému pro zaměstnance. Podle něj jsou každoroční odměny málo. Lidé chtějí mít pocit zajímavé práce a osobního vlastnictví. Přesun se tak začíná projevovat i u mladých kreativců, programátorů mobilních aplikací, accounťáků apod. A můžeme je za to vinit?
Startupy nabízejí stejné nebo lepší platy než agentury a k tomu více výhod a příležitostí, jak se posunout kupředu. Společnosti berou designéry a programátory in-house poté, co si uvědomily, že utrácejí spoustu peněz za nekvalitní práci. Čistá hra výrobků a designérských studií se rychle mění s mladými a talentovanými tvůrci. A samozřejmě, technologie už je jen malou překážkou k zahájení vlastního podnikání. Oproti tomu agentury stále lpí na stejných myšlenkách, nástrojích a způsobu práce. To snižuje loajalitu zaměstnanců a průmysl si tak libuje v průměrnosti. Radovan v tomto směru dodává, že agentury by potřebovaly změnit uvažování a přestat fakturovat jen svoje hodiny jako službu. Budoucnost je spíš v kombinaci vlastního produktu a služeb nabízených klientům. Díky tomu dokážou produkovat zisk i v průběhu noci (stačí vzpomenout produkt PostHeads od agentury Bubble, nebo Costlocker spadající pod 2FRESH). Tvorba takového in-house produktu může být také mnohem zajímavější pracovní náplní, než jen práce na zadání od klienta.
Talent a touha mladých kreativců je tu pořád, ale agentury se musí pokusit zastavit krvácení a vytvořit místa, kde lidé budou chtít využít své dovednosti k vybudování velkých věcí pro klienty a uživatele. Jinak bude exodus talentů dále pokračovat. Ale než to agentury budou moci změnit, musí nejdřív pochopit, proč svou mladou kreativní krev vlastně ztrácejí.
Zde je malý, ale pádný seznam, který je sestaven z mých myšlenek a z toho, co jsem slyšel od lidí z různých reklamních agentur. Proč talentovaní kreativci opouštějí agentury:
1. Berete zakázky na hovno.
Chápeme to: jste agentura a je třeba, aby se jelo naplno. A tak přijímáte spoustu zakázek, abyste zaplatili lidi. Ale my ve stejnou chvíli očekáváme, že budete mít ambice, stejně jako my. Na začátku, když se dělal animovaný GIF banner plný skákajícího ovoce, bylo to v pohodě. My jsme si taky na škole mysleli, že jsme cool, když jsme navrhovali letáky pro noční klub. Ale tohle musí po nějaké době skončit, je třeba mířit na vyšší cíl.
Je to vaše práce, abyste získali nejlepší značky a firmy, pro které budeme dělat zajímavé projekty, které posouvají naše hranice. Pokud nedokážete vyhrát takové projekty, pak je to něco, co je potřeba řešit. Rádi leštíme hovno nebo dvě – je to naše práce a někdy to může být i vítanou změnou od intenzivních projektů. Ale dělat týdny a měsíce na stejně staré, duševně ničící, nesmyslné věci pro značky a klienty, kteří nemají touhu dělat dobré věci, je toxické – a to nejen pro kreativce (a naše portfolia), ale pro celý tým.
2. Nejste inovativní, i když říkáte, že ano.
Ve stejný okamžik, kdy se dokončí jeden nebo dva průměrné projekty a svět se mezitím posunul o krok dál s novým softwarem, službou, zařízením, rozhraním API, designérským nástrojem a interakcí – je agentura pozadu.
Klienti často reagují a bojí se rizika. Chtějí něco, na čem někdo jiný tvrdě pracoval a fungovalo to. V okamžiku, kdy vám dávají brief, je to stará věc. Pokud nastane vzácný případ, že by chtěli něco nového, tak se to k vám vrátí s tolika výhradami, že už to není užitečné nebo zajímavé.
Je pochopitelné, že klienti mají tento přístup. Značkám nemusí být příjemné, když přicházejí na veřejnost s experimentem a prototypem. Ale to není důvod, proč agentury nemůžou inovace zkoumat bez nich. Prodáváte-li “inovace” jako jednu z možností vaší agentury (kdo to v dnešní době nenabízí?), pak byste měli dělat pokusy a technologické prototypy. Prostě a jednoduše.
Zdá se tu být jedna mylná představa, že dělat něco zajímavého s technologiemi zabírá příliš mnoho času a peněz, pokud to nezaplatí klient. To je naprostá blbost. Zkuste navštívit nějaký hackathon a uvidíte jednotlivce a malé týmy, kteří dokáží vyrobit věci během několika hodin, nikoliv týdnů či měsíců. Ve vaší agentuře tak mohou vznikat úžasné věci pro váš byznys, jen pokud pro to poskytnete vhodné prostředí.
3. Přijímáte lidi bez vášně (a nic s tím neděláte).
Vášeň a zapojení jsou nakažlivé. Ale stejně tak je nakažlivá negativní nálada a průměrnost. Není nic horšího, než sledovat béčkového herce, který snižuje kvalitu práce áčkového herce. A když áčkový herec odejde, kdo do vaší agentury přitáhne budoucí mladé talenty, které k němu budou vzhlížet?
V anglickém jazyce existuje označení “dead weight”, což je něco nebo někdo, kdo brání ostatním v jejich pokroku. Občas dojde k najmutí špatného člověka, protože jste pod tlakem, ale problém je, že nemáte odvahu k nápravě, dokud není příliš pozdě. Najmutí špatného člověka je jako rakovina, snižuje morálku, kvalitu práce a důvěru v podnikání.
4. Nepřestáváte brát zakázky, které nemohou být dodány, pokud nebudeme pracovat 12 hodin denně.
Práce od rána do večera je agenturní způsob života, že? Špatně. Je to špatným managementem. Řekněte svému account managerovi (nebo sobě), ať přestane prodávat věci, které nemohou být dokončeny, dokud se neudřeme k smrti. Viděl jsem, jak se to může projevit na zdraví lidí, vztazích a rodinném životě. A za jakou cenu? Že se zvýší povědomí o značce nového deodorantu? Že narazíme na nerealistický deadline, který se slíbil, zatímco se snažíme vyhrát pitch? Nebo že klient potřebuje dostat desítky návrhů předtím, než odjedu na dovolenou?
Mluvíme tu o reklamě, ne o nějakým vyšším poslání. Je to na agenturách, aby nastavili odpovědné, realistické termíny pro klienty, aby lidi mohli dělat svou nejlepší práci a cítili se při tom dobře. Když se strach stane hnací silou – strach z nedodržení deadlinů nebo zklamání klienta – kreativec začne chrlit obyčejnou práci a ztratí vášeň.
5. Nedáváte zaměstnancům žádný kredit
Místo toho, aby se v PR článku objevil zase obecný citát od CEO nebo kreativního ředitele, proč necitovat někoho, kdo ve skutečnosti pracoval na projektu a nadřel se, aby splnil termín? Junioři, kteří pracovali do noci během dvou týdnů, aby dokončili finální výstup. Account manažeři, kteří snášeli víkendové telefonáty od klienta s žádostí, aby logo bylo větší. Tito lidé jsou agenturní hrdinové. Děkovné e-maily jsou skvělé, ale těžko je můžeme používat jako reference, odkazovat na ně na blogu nebo ve svém CV. Udělejte správnou věc.
Další způsob, jak dát zaměstnancům možnost se zviditelnit, je založení blogu, na který mohou všichni přispívat. Blogy jako Made By Many, Teehan+Lax a ustwo, jsou skvělými příklady toho, jak by to mělo vypadat. K dispozici je široká škála přispěvatelů – od designérů, projektantů, projektových manažerů až po vývojáře. Každý příspěvek je snadno identifikovatelný a tak lze snadno zjistit více o autorovi a jeho roli v agentuře. Autoři sdílejí tvůrčí procesy, osobní zájmy, tipy a nápady. To vše s vášní pro svou práci. Agentura poskytuje platformu a těží z obsahu, přispěvatelé budují svojí pověst a dávají o sobě vědět – každý vyhrává.
6. Nekupujete nám slušné vybavení.
Není o čem diskutovat. Pořiďte designérům několik velkých obrazovek. Už jste někdy museli přepínat mezi projekty ve Photoshopu, stránkou s wireframy, e-mailem s poznámkami od klienta, Facebookem a Twitterem, to vše na jednom patnáctipalcovém TFT monitoru značky Dell, který v agentuře zanechal poslední finanční ředitel?
Sečteno a podtrženo, s lepším vybavením a softwarem produkujeme lepší práci. Pokud trvá 10 vteřin, než v Photoshopu přesunu logo z jedné strany na druhou, tak si můžete být sakra jistí, že když se přiblíží deadline, grafická dokonalost rozhodně nebude moje priorita. Stojí to spoustu peněz? Mnoho technologických společností nabízí finanční plány a určitě se najde mnoho cest (třeba eBay), jak za menší peníze získat dostatečně kvalitní vybavení.
Článek vyšel na blogu Jana Marcinka. Autorem původního článku je Murat Mutlu.
Na článek reagoval Jiří Sekera, jeho text si můžete přečíst na webu sigy.cz.
Jan Marcinek
My name is Jan Marcinek, I am 27 and I’m a copywriter based in Prague. I finished Bachelor of Arts at the Film Academy of Miroslav Ondricek in Pisek (Screenwriting and Directing). I moved into advertising industry, where I’m happy.
I’m dedicated to spreading the young talent of the advertising industry. I work as digital media manager for Young Lions Czech republic since 2010, where we aim to inspire, educate and grow the fresh blood that this industry is built on.
In 2012, Art Directors Club of the Czech Republic offered me to be in charge for the new categories (Young Creative and Student) at the Louskáček – a prestigious competition for the most creative Czech advertising.
Zdroj fotografie: linkedin.com
Zdroj úvodního obrázku: sxc.hu
Design portal
https://www.designportal.cz/nazory-komentare/talentovani-lide-odchod.html
12.02.14
