Šustění křídel, jsem brouk a jdu nočním lesem. Prodírám se mechem a v něm jemně světélkují kapky rosy, odráží se v nich měsíc. Les voní tichem.
Tyto krátké příběhy provází každý produkt designérky Evy Nečasové, která tvoří pod značkou Spacelights. Jsou příběhy a atmosféra v nich zachycená prvotním impulsem pro tvorbu konrétních věcí nebo vznikají druhotně a jsou naopak jejich výsledkem?
To se nelehko popisuje! Já ráda chodím do lesa. Tam to asi začíná. A někdy se stane, že mi na 1—2 vteřiny usne ego a já vidím čistě — pochopím, že jsem zrovna tak les jako strom vedle mne. Tenhle stav nemá nic společného se šteštím nebo třeba melancholií. Nemá barvu ani vůni, nelze si ho zapamatovat a rozhodně ke mně nechodí často. Nenašla jsem ani techniku, jak bych ho mohla vyvolat. Musím jen pokorně čekat, až přijde sám. Ale to nevadí. Je někde ve mně a občas vzlíná do vědomí — bere na sebe různé formy, tvary, halí se do slov. A to jsou moje světlotělesa, šperky a také ty krátké příběhy. Jsou to zčeřené formy toho stavu. A já mu říkám Světlo.
Dokázala byste vybrat jedno, to nejoblíbenější nebo jinak významné světlotěleso a říct nám něco k jeho vzniku od nápadu až po realizaci?
Osobně mám ráda světlotěleso Mycelium. Mycelium vnímám jako vlákna vyživující les a takový lesní internet, nervový systém lesa. My pak vidíme jen houby, které z toho vyrůstají. Ráda si představuji, když tuto lampu zapojím do sítě a zapnu, jak ta kumulovaná energie v podobě elektřiny vstoupí dovnitř. A realizace — starý stojánek lampy po babičce mého muže, trocha 3D tisku, pájení a pak hodiny a hodiny šití.
Značka Spacelights se letos umístila na 1. místě v soutěži T-Mobile Rozjezdy. Jak soutěž probíhala a co vám zatím přinesla?
Rozjezdy chtějí pomoci začínajícím podnikatelům. Není to jen soutěž, ale jde také o vzdělávání — jak budovat značku, jak ji prezentovat, a podobně. Každý soutěžící dostal tedy možnost zůčastnit se seminářů a během toho porota vybrala projekt, který byl podle jejich hledisek nejlepší. Spacelights vyhrály regionální pražské kolo, konkurence byla okolo sta projektů. Vítězství mě obrovsky povzbudilo! a dalo mi kromě financí také sílu pokračovat dál ještě s větším entuziasmem.
Čím dál častěji se umělci a designéři v oblasti tvorby věnují několika různým směrům. Vy sama se věnujete kromě 3D šperků a světlotěles i dalším kreativním aktivitám. Jaké to jsou?
Mou zálibou jsou také počítačové hry, takže s našim malým vývojářským klanem RATgames vyvíjíme hru Legenda o Ptačím duchovi. Je to malá příběhová point&click adventura pro děti. Také mě baví animovat, tak se realizuji na hudebních klipech pro zpěvačku Doru Bondy. A v neposlední řadě miluji ilustraci a pracuji na knížce O malém Kamínkovi.
Pojďme se podívat na 3D tisk. Objevují se názory, že tato nová technologie je budoucností módního průmyslu, že si jednou budeme oblečení tisknout doma sami. Co si o tom myslíte? Čím je pro vás 3D tisk zajímavý?
Jsem přesvědčená, že zanedlouho bude docela běžné mít doma 3D tiskárnu a nakupovat zdrojové soubory. Neumím si představit situaci, která by tento vývoj zvrátila. Stačí se podívat kolem sebe — lidé už nechtějí masovou produkci! Je přece nesmyslná! Je neekologická, vytváří ekonomické propasti! Proč by nemohl někdo z chudého regionu žít z prodeje svých 3D tiskových modelů, když mu k tomu stačí (dnes už levný) počítač, freeware a internet. Jediné co mě mrzí, že 3D tisk nevznikl dříve. Možná by svět dnes vypadal mnohem lépe.
Geometrické šperky jsou v zahraničí velkým trendem. Jak jej zákazníci příjímají v Česku? Umíme u nás vůbec nosit šperky?
Geometrický šperk k nám ještě příliš nedospěl, ale myslím (a doufám), že je to jen otázka času. A umění nosit šperky… nevím. Jsou podle mého 2 situace. První je, že nosím šperk, protože k němu mám vazbu — dal mi ho někdo blízký, něco mi připomíná. Tedy pro mne není na prvním místě, jak šperk vypadá. A druhá, že ho vybírám jako doplňek outfitu (tudíž svojí osobnosti) a skutečně o něm přemýšlím, hledám, co mi sedí. Dle mé zkušnosti to chce čas. Znám opravdu málo lidí, kteří hned pochopili, jaká je jejich cesta. Obecně myslím, že už je u nás spousta lidí, kteří o špercích přemýšlejí.
S novými možnostmi 3D tisku přichází také nové problémy — v tomto případě je to jednoduchá kopírovatelnost a autorská práva. Šperky se v tomto případě nabízí jako možnost, naopak vaše ručně tvořené světelné objekty jsou vždy a opravdu jen jedním jediným kusem na světě. Jak se k této problematice stavíte?
Myslím si, že lidé kradli, krást budou a nic s tím nikdo nenadělá. Ale také myslím, že si někteří jedinci začínají uvědomovat, že malé značky (třeba jako Spacelights) bez podpory nepřežijí. A to je pak na zvážení každého, jak odpovědně se k tomu postaví a jak brzy pochopí, že jsme všichni závislí na všech.
Jaký je člověk, který má ve šperkovnici náhrdelník ve tvaru Roháče a nad postelí lustr jménem Sasanka? Kdo je váš cílový zákazník?
Určitě to není pro každého. Spacelights jsou docela specifické a díky zdlouhavému procesu tvorby nejsou z nejlevnějších. Musí prostě chytnout za srdce…
Na čem nyní pracujete? Jaký by měl být vývoj v čase? Míříte i do zahraničí?
Nedávno jsem dokončila kolekci geometrických šperků BLACKBLACK a pracuji na kolekci světlotěles Trophies, kterou vystavím v lednu 2017 v Kavárně, co hledá jméno na pražském Smíchově. Do budoucna chci jít cestou podobných ucelených kolekcí a samozřejmě také prací na objednávku. Zahraničí si nechávám jako otevřenou cestu.
Vaši celou nabídku je možné vidět na designeros.com, je možné někde vidět šperky a designová svítidla naživo?
V současné době jednám s několika kamennými obchody, zatím jen v rámci Prahy. O všech prodejních místech budu informovat na svém Spacelights FB profilu nebo instagramu spacelightscz.
Kdybyste měla na závěr vaše produkty vyjádřit jedním jediným slovem, jaké slovo by to bylo?
Jak jinak než S V Ě T L O
Zdroj a foto: designeros.com
