Lukáš Holinka se rozhodl vydávat v Čechách ZAK — zin o japonské kultuře. Přidal se k němu ještě Václav Stránský, a tak jim to společně klaplo. ZAK čtyřikrát do roka představuje významné či progresivní japonské umělce, designery, galerie, místa, obchody, značky a produkty. K dispozici je zdarma.
Doposud vyšla čtyři čísla, která jsou k dispozici na vybraných místech v Tokiu, Paříži, LA, Filadelfii, na několika místech v Praze a nově taky v Brně v Moravské galerii či v Ostravě v GVUO. ZAK vychází v rozsahu 56 stran a nákladu 650 kusů. Jeho zakladatele Lukáše Holinku (Intrika) jsme požádali o rozhovor a krátké představení aktuálního čtvrtého čísla zinu.
„Svým obsahem může ZAK občas provokovat, ne však toho, kdo Japonsko navštívil.“
Co znamená slovo ZAK?
Název ZAK vznikl zkrácením japonského výrazu/pojmu zakka. Ten vyjadřuje mix zejména módy, designu, domácích potřeb, papírnictví… řemeslně zpracovaných, ale i lokálních produktů apod. Zkrátka všeho co člověka obohatí, pozvedne jeho ducha, zpříjemní a ulehčí mu život. Týká se to domácnosti, lidské činnosti, života, vzhledu…
Zakka je doslova „smíšené zboží“. No a náš zin je vlastně taky takovým kulturním a vizuálním mixem, který potěší oko i ducha, proto tedy ZAK.
Proč jste se rozhodli vydávat zin právě o japonské kultuře?
Můj vztah k Japonsku se datuje někdy do roku 2003. Spoluzaložil a spoluvydával jsem první, český, ryze grafický zin SOAP (vyšlo 5 čísel) pro který byli osloveni i japonští grafičtí designeři a umělci. Současně jsem začal navrhovat t-shirt designy pro japonský brand BEAMS T, který je podznačkou velmi známého brandu BEAMS. Navrhl jsem cca. 12 designů.
V roce 2016 jsem otevřel na Praze 7 Japan Culture Shop a galerii SCHNIRCH.
Jelikož se mi v hlavě stále držela myšlenka na další vlastní zin, o tři roky později, v roce 2019, se mi vlastně splnil sem. V jeho uskutečnění mi pomohlo taky setkání s Vaškem z tokyobike, který do toho šel se mnou. No a vznikl ZAK. V listopadu jsem v rámci ZAKu taky kurátoroval TOKYO STAGE na Meat Design Ostrava 2019 v multifunkční hale GONG – pozval jsem zástupce Japonské kultury a umění. Akce měla velmi pozitivní feedback.
Jak se vám daří vydávání financovat?
Vše kolem ZAKu financujeme z vlastních zdrojů. Není to snadné. Jistou výhodou je, že sám řeším jak koncept (kurátorská činnost, obsah tj. výběr umělců, rozhovory…), ale taky art direkci, design, produkci i samotnou distribuci, web, Instagram. Uvidíme, jak to bude dále. Nebráníme se a dokonce budeme rádi za partnerskou spoluúčast v ZAKu, tím pádem i finanční podporu. Rádi bychom ale zachovali jisté mantinely, které jsme si stanovili.
Jaký je o časopis a japonskou kulturu v Čechách zájem?
Ano, ale je to to nové. Pro spoustu lidí neznámé téma, Japonsko znají jinak. Jde nám ale právě o to, aby mohli poznat další tvář Japonska. Co je pro pro ZAK důležité, to je interakce publika, ale i vybraných distribučních míst, kde je ZAK k dostání zdarma. ZAK potřebuje zpětnou vazbu, komentáře, reakce, sdílení publikování… Vážíme si aktivního čtenáře, ale taky followera na sociálních sítích, který ZAK sleduje, projeví zájem, pochválí, má vlastní názor a sdílí. Na Instagramu @zak_zine je ZAK pravidelně aktivní. Publikuji aktuality, témata, obsahy jednotlivých čísel, ale i nepublikované materiály apod.
Jaké máte plány do budoucna?
Přání je více. Tím hlavním je mít stále možnost ZAK vydávat. Mít kolem sebe fajn patnery – vybraná distribuční místa, která pomáhají ZAKu žít. S tím souvisí náklad, rádi bychom spolehlivě pokryli všechna místa, kde je ZAK zdarma k dispozici. To znamená náklad alespoň 1000 kusů (v současné době tiskneme 650 ks).
Na co byste pozval čtenáře v aktuálním čtvrtém čísle?
Koncept každého ZAKu je založen na prezentaci jen několika japonských umělců a témat. Proto je z mého pohledu celý obsah atraktivní právě pro svou různorodost v rozsahu, který člověka neunaví, je poutavý a čtivý.
Pokud bych byl ale konkrétní, v ZAK 4 čtenář najde umělce DAISAK XXL, který vytváří keramiku se starou i novou podobou s odkazem na vše z planety Země.
Druhým v pořadí je Gelchop – trojice umělců, jejichž práce lze rozdělit do tří celků: D.I.Y., Original Product a Client work.
Do čtvrtého čísla rovněž přispěl kamarád Petr Holý, japanolog, specialista na divadlo kabuki, překladatel, spisovatel, který žije a tvoří v Tokiu. Jeho článek Konbini čtenáře seznámí s fenoménem sítě japonských „večerek“ otevřených 24 hodin denně.
Kola tokyobike mají v každém ZAKu své místo, proto i v tomto čísle je japonským kolům věnováno několik stran.
Jak často zin vychází a kde je možné ho získat?
ZAK vychází 4 krát ročně. Jsem rád, že je v distribuci na vybraných místech jak v ČR, ale taky v Tokiu, Paříži, LA a Filadelfii. Seznam všech míst je na našem webu.