Vizuál festivalu Pražské jaro je inspirován vztahy skladatelů a jejich múz. Autorem je od studio Colmo

Na přelomu května a června proběhl 78. ročník festivalu Pražské jaro. Návštěvnost má přes 24 tisíc lidí a pochlubit se může i vizuálním stylem, který je už dlouhá léta v péči předních českých grafických studií. Vizuál letošní ročníku navrhlo studio Colmo, které vzešlo vítězně ze soutěže a bude tak připravovat vizuální podobu i následujících dvou ročníků.

Studio Colmo tak navazuje na práci studií Dynamo design, ReDesign či studia Najbrt. V porotě, která pomáhala nový vizuální styl vybrat zasedli za odbornou veřejnost Kateřina Přidalová, Olga Benešová a Lumír Kajnar. Výjimečnost postavení Pražského jara a jeho význam dokládá také zařazení logotypu Pražského jara mezi stovku českých ikon 20. století, které byly vybrány v rámci projektu Czech 100 Design Icons.

Autorem loga festivalu, které je jeho erbem od roku 1946, tedy již dlouhých 72 let, je slavný český malíř, grafik, scénograf a typograf František Muzika (1900 – 1974).

„Na vizuálech můžete vidět pět dvojic – životních partnerů. Záměrně jsme použili křestní jména, aby to bylo víc osobní. Ta jména jsou často neobvyklá, takže hudebně poučenému publiku brzy dojde kdo to je.“
Markéta Hanzalová, Colmo

Explikace

Markéta Hanzalová, Colmo

„Koncept: Svět hudby obsahuje obrovské množství lidských příběhů, naplněných i nenaplněných vztahů, emocí a prožitků, za kterými jsou konkrétní jména – konkrétní lidé, se kterými se můžeme identifikovat. Osudy skladatelů a hudebníků, jejich emoce, lásky i prožitky se často propisují do hudby, kterou tvoří a která nás obklopuje.

Vizuál 78. ročníku Pražského jara je inspirován právě lidskými vztahy skladatelů a jejich partnerek nebo partnerů, které je různými způsoby inspirovali a formovali. Tento motiv nabízí překročení hranic vizuálního stylu a nabízí letmý vhled do zákulisí jejich tvorby.

Typografické kompozice přitahují svojí tajemností a určitou hudebností, nelze je přečít na první pohled, jedno písmo se vpíjí a propojuje s druhým a společně s živým pozadím barevných přechodů tvoří prostor pro naši představivost. Při bližším prozkoumání zjistíte, že to jsou dvě křestní jména, dvě osobnosti, dva světy – skladatel a jeho můza. Doufáme, že tato vizuální hra vzbudí touhu dozvědět se víc o hudebních osobnostech a jejich osudech.“